Jaký je vliv genetiky na mezizubní kaz? Vše, co potřebujete vědět

Mezizubní kaz je jednou z nejčastějších zubních nemocí, která se nečekaně objeví i u lidí, kteří si pečlivě čistí zuby. Mnoho lidí si myslí, že karies mezi zuby vzniká jen kvůli špatné hygieně nebo příliš množství cukru. Ale co když vám to přímo napíše vaše DNA? Výzkumy v posledních letech ukazují, že genetika hraje významnou roli - až 60 % rizika vzniku mezizubního kariésu může být dědičné.

Proč mezizubní kaz vzniká?

Mezizubní kaz není náhoda. Vzniká tam, kde kartáček nebo nit nemohou dobře dostat - mezi zuby, kde se hromadí zbytky jídla a bakterie. Tyto bakterie přeměňují cukry na kyseliny, které pomalu rozkládají sklovinu. Ale ne všichni lidé s podobnou stravou a hygienou mají stejné riziko. Proč?

Odlišný výsledek často přichází z genetického kódu. Někteří lidé mají přirozeně silnější sklovinu, jiní - tenčí a méně odolnou. Někdo má v slinách více přirozených minerálů, které pomáhají obnovovat poškozenou sklovinu. Jiní - méně. A to vše je zapsáno v genetickém materiálu.

Co přesně dědíte od rodičů?

Genetika ovlivňuje několik klíčových vlastností, které přímo souvisí s rizikem mezizubního kariésu:

• Složení slin - Některé osoby mají sliny bohatější na vápník, fosfát a fluorida, které pomáhají zubu se „obnovovat“. Ti, kdo mají řidší sliny, mají větší šanci, že karies zůstane a rozšíří se.
• Struktura skloviny - Pokud máte přirozeně tenčí sklovinu nebo více mikrotrhlin, bakterie se do ní lépe dostanou. To není vina vaší hygieny - je to výsledek genetického kódu.
• Typ bakterií v ústech - Některé genetické varianty podporují růst agresivnějších kariogenních bakterií, jako je Streptococcus mutans. Tyto bakterie produkují více kyseliny a lépe se přichycují k zubům.
• Forma a uspořádání zubů - Uzavřené mezizubní prostory, špatně vyrovnané zuby nebo příliš těsné přítisky mezi zuby zvyšují riziko. Tyto vlastnosti jsou často dědičné.

Studie z University of North Carolina z roku 2022 analyzovala více než 1 200 dvojčat a zjistila, že u identickných dvojčat - kteří mají stejnou DNA - bylo riziko výskytu mezizubního kariésu shodné o 58-62 %. U neidentických dvojčat - kteří sdílejí jen polovinu genů - bylo riziko pouze 28-31 %. To znamená, že genetika je silnější faktor než prostředí nebo návyky.

Genetika neznamená osud

Neznamená to, že pokud máte rodiče s častým mezizubním kariésem, budete mít stejný osud. Genetika vám dává riziko - ne výsledek. Přesně tak, jako genetika zvyšuje riziko obezity nebo diabetu, ale životní styl může tuto sklonnost značně snížit.

U lidí s vysokým genetickým rizikem může pravidelná používání nitě a mezizubní kartáčku snížit výskyt kariésu o až 70 %. Výzkum z Karolinska Institute v Švédsku ukázal, že pacienti s geneticky vysokým rizikem, kteří pravidelně používali mezizubní čištění, měli o 65 % méně nových kazů než ti, kteří se o mezizubní prostory nezajímali.

Nezapomeňte také na fluoridové zubní pasty a fluoridové výplně. Fluorid pomáhá zpevňovat sklovinu i u lidí s tenčí sklovinou. Studie z roku 2023 v Journal of Dental Research ukázaly, že u lidí s genetickým rizikem bylo používání fluoridové pasty denně spojeno se snížením kariésu o 48 %.

Kdo by měl být zvlášť opatrný?

Největší riziko mají lidé, kteří:

• Mají rodiče nebo sourozence s častým mezizubním kariésem
• Mají příliš těsné mezizubní prostory (zuby jsou téměř se dotýkají)
• Často jedí sladké nebo kyselé potraviny mezi jídy
• Mají nízký obsah slin (sucho v ústech)
• Užívají léky, které snižují tvorbu slin (např. antidepresiva, léky na vysoký krevní tlak)

Nežádoucí kombinace: genetické riziko + špatná hygiena + časté sladkosti = rychlý vývoj kariésu. Pokud patříte do této skupiny, potřebujete více než jen „čistit si zuby“ - potřebujete strategii.

Co dělat, když máte vysoké genetické riziko?

Neexistuje lék, který by „vypnul“ genetické riziko. Ale existuje mnoho kroků, které ho mohou značně omezit:

1. Používejte mezizubní kartáček nebo nit denně - Nejen někdy. Denně. Nejlepší je po večeři, kdy se nejvíc zbytků hromadí.
2. Používejte fluoridovou pastu s alespoň 1 450 ppm fluoridu - V ČR jsou dostupné pasty s 1 500 ppm. To je ideální pro rizikové skupiny.
3. Navštěvujte zubaře každých 6 měsíců - Ne jen když bolí. U lidí s vysokým rizikem je důležitá pravidelná rentgenová kontrola mezizubních ploch. Kaz tam může být vidět až po několika měsících, když už je příliš pozdě.
4. Zvažte profesionální fluoridové výplně - Zubař vám může aplikovat silnější fluoridový gel nebo lak, který chrání zuby na několik měsíců.
5. Upřednostňujte potraviny, které podporují zdraví zubů - Sýr, nezpracované ořechy, zelenina a voda s nízkým obsahem cukru. Vyhněte se sladkým nápojům, sušenkám a sušeným ovoce, která se přichycují k zubům.

Pokud máte děti a víte, že jste sami měli časté mezizubní karies, začněte s jejich prevencí už v raném věku. Děti s genetickým rizikem mohou mít první mezizubní kaz už ve věku 6-8 let. Předčasná intervence může zamezit zásadnímu poškození.

Testy na genetické riziko - stojí za to?

Některé firmy nabízejí genetické testy, které tvrdí, že odhalí vaše riziko pro karies. Tyto testy analyzují několik genů spojených se složením slin nebo reakcí na bakterie. Ale zatím nejsou dostatečně spolehlivé pro klinické použití. Výsledek může ukázat „vyšší riziko“, ale neříká vám, co konkrétně dělat - protože prevence je stejná pro všechny rizikové skupiny.

Je lepší se spoléhat na klinické znaky: zdraví zubů vašich rodičů, vaše vlastní historie, stav slin a hygiena. Pokud máte časté karies, nezáleží na tom, zda je to genetika nebo ne - řešení je stejné: pečlivější čištění, fluorid a pravidelné kontroly.

Co dělat, když už máte mezizubní kaz?

Když zubař zjistí mezizubní kaz, je důležité ho nechat vyplnit hned. Nečekat. Kaz mezi zuby se šíří rychleji než na vnějších plochách, protože není vystavený slině a přirozenému obnovování. Pokud ho necháte, může postihnout i nerv zubu - a to už znamená kořenové ošetření nebo extrakci.

Pokud máte několik mezizubních kazů, zubař vám může doporučit:

• Používání interdentalních kartáčků s různými velikostmi pro různé mezery
• Profesionální čištění každé 3-4 měsíce
• Sealanty - když je mezera dostatečně velká, může být aplikován speciální polymer, který uzavře prostor a zabrání dalšímu nákazu

Nezapomeňte: kaz mezi zuby není jen „příčina“ - je to signál. Znamená, že něco ve vaší hygieně nebo vašem těle nefunguje tak, jak by mělo. I když je to genetika, můžete to změnit.

Závěr: Genetika je jen část příběhu

Genetika vám může dát těžší ruku - ale neznamená, že prohrajete hru. Lidé s vysokým genetickým rizikem mohou mít zdravé zuby celý život - pokud budou vědět, co dělat. Stačí přijmout, že vaše ústa potřebují více péče než průměrné. A pak jednoduše dělat to, co je potřeba: denní čištění mezi zuby, fluorid, pravidelné kontroly a zdravou stravu.

Nejde o to, jestli jste narozeni s „slabými zuby“. Jde o to, jestli jste ochotni o ně pečovat tak, jak potřebují. A to je věc, kterou máte úplně pod kontrolou.