5 nejčastějších příčin prasklin na zubech a jak jim předcházet

Praskliny na zubech nejsou jen estetický problém. Pokud je ignorujete, mohou se změnit v bolestivý zub, infekci nebo dokonce ztrátu zubu. Většina lidí si všimne praskliny až tehdy, když jí cítí jazykem nebo když při jídlu pocítí ostrou bolest. Ale co je příčinou? Proč se zuby začínají trhat, i když nejste sportovec, který se stále naráží do čela? Zde je pět nejčastějších důvodů, proč se vám zuby praskají - a jak jim můžete předcházet.

1. Štěkání a bruxismus

Nejčastější příčinou prasklin na zubech je štěkání - nevědomé tření nebo stiskání zubů, obvykle během spánku. V České republice trpí tímto problémem až 30 % dospělých, podle dat z Ústavu stomatologie v Praze. Když spíte, vaše čelisti mohou generovat tlak až 500 liber na čtvereční palec - to je více než při žvýkání ořechů. Tento stálý tlak způsobuje mikrotrhliny, které se postupně rozšiřují. Někdy se projeví jen jako citlivost na studené nebo horké potraviny, jindy jako viditelná trhlina.

Nejlepší způsob, jak to zastavit, je nošení zubního štítu. Nejsou jen pro sportovce. Pokud se probudíte s bolestí čelisti, bolestí hlavy nebo zuby, které se cítí jako „vyčerpané“, pravděpodobně štěkáte. Dentista vám může vyrobit individuální štít, který vám zubní povrch chrání a snižuje tlak na zuby.

2. Zuby s velkými plomby nebo kořenovými kanály

Zub, který už prošel kořenovým kanálem, ztrácí přirozenou sílu. Většina zubů po léčbě kořenového kanálu je oslabená, protože se odstranila pulpa - vnitřní tkáň, která dodávala zubu živiny a pružnost. Pokud je zub pak zaplněn velkou plombou nebo korunkou, zůstává jen tenká vrstva zubní skloviny, která je náchylná k prasknutí. Zvláště když jíte tvrdé potraviny jako ořechy, kosti nebo ledené cukrovinky.

Nejčastěji se to stává u molárů - zubů na zadní straně úst. Pokud máte zub s plombou, která pokrývá více než polovinu jeho povrchu, měli byste zvážit krytí korunkou. Korunka nejen chrání zub před dalším poškozením, ale i rozloží tlak rovnoměrně. Bez ní se zub může v průběhu několika měsíců nebo let rozštěpit na polovinu - a pak už nejde jen o nápravu, ale o odstranění.

3. Náhlé teplotní změny

Zubní sklovina je pevná, ale není nezničitelná. Když jíte horkou polévku a hned potom vypijete ledový nápoj, sklovina se rychle rozšiřuje a zase zahuští. Tento cyklus „roztažení-zúžení“ se opakuje desítky krát denně. V dlouhodobém horizontu to způsobuje unavení materiálu - podobně jako když opakovaně ohýbáte kovový drát, až se zlomí.

Nejvíce trpí tímto lidé, kteří mají zvyk pít ledový kávu hned po horkém obědě nebo jedí horkou pizzu a pak okamžitě spolknou ledový koktejl. Není potřeba přestat jíst horké nebo studené potraviny. Ale pokud je můžete střídat - například pít vodu mezi horkou a studenou potravou - snížíte riziko mikrotrhlin. Zuby nejsou plast, který se nezmenšuje. Jsou živým materiálem, který reaguje na teplotu.

4. Fyzické poškození - špatná návyky

Nejednodušší způsob, jak si poškodit zuby, je je používat jako nástroje. Otevírání láhví zuby, žvýkání ledových kostek, kousání tužek, otevírání obalů zuby - všechno toto je nebezpečné. Dokonce i kousání hřebíků nebo papíru může vytvořit mikrotrhliny, které se postupně rozšíří.

Podle studie z Univerzity Karlovy v Praze se u 23 % dospělých, kteří mají praskliny na zubech, prokázala přímá souvislost s těmito nebezpečnými návyky. Zuby nejsou nástroje. Jsou pro žvýkání a řeč. Když je používáte na cokoli jiného, zvyšujete riziko zlomení až o 70 %. Pokud máte zvyk žvýkat led, přemýšlejte o tom, proč. Je to zvyk, který se vytvořil kvůli stresu? Nebo jen proto, že vám chutná? Změňte ho. Nahraďte led kousky mrkve nebo kousky ořechů - ty jsou bezpečnější a zároveň prospěšné pro zuby.

5. Přirozené opotřebení a stárnutí

Zuby se neustále opotřebovávají. S věkem se sklovina ztenčuje, zuby se stávají citlivějšími a méně odolnými. U lidí nad 50 let se praskliny vyskytují častěji, protože zubní sklovina ztrácí minerály a ztrácí svou elastickost. To není nemoc - je to přirozený proces. Ale můžete ho zpomalit.

Pravidelná péče, fluoridové zubní pasty, alespoň dvakrát ročně návštěva zubního lékaře a vyhýbání se kyselým nápojům (např. limonádám, kvasnicovým nápojům) pomáhají udržet sklovinu silnější. Pokud máte zuby, které se už začínají prosvítat nebo jsou zbarvené do šedé, je to známka, že sklovina je tenká. Nečekávejte, až se praskne. Přijďte na kontrolu. Zubní lékař může detekovat mikrotrhliny ještě předtím, než je vidíte vy sami - pomocí speciálního světla nebo rentgenového snímku.

Co dělat, když už máte prasklinu?

První věc, kterou musíte udělat: neignorujte to. I když to nebolí, prasklina se nezahojí sama. Pokud je malá a nebolestivá, může být stačit lehce vyhladit povrch a aplikovat těsnění. Pokud je větší, může být potřeba korunka nebo dokonce zubní vložka. V nejhorším případě - když prasklina sahá až ke kořeni - může být odstranění jedinou možností.

Nejčastější chyba lidí je čekat, až začne bolet. Ale praskliny se často nebolestí, dokud neproniknou do nervu. A pak je už pozdě. Pokud si všimnete:

• citlivosti na studené nebo horké potraviny
• bolesti při žvýkání
• zbarvení na povrchu zubu, které se neodstraňuje čištěním
• zvýšeného pocitu tlaku na jednom zubu

…přijďte na prohlídku. Nejde jen o zub. Jedna prasklina může vést k infekci, která se šíří do čelisti a dokonce do krve.

Co můžete dělat každý den, abyste předešli prasklinám?

• Používejte zubní pastu s fluoridem - pomáhá obnovovat minerály ve sklovině.
• Pijte vodu po jídle - vyplavuje kyseliny a zbytky potravy.
• Nežvýkejte led, neotevírejte láhve zuby, nekousněte tužky.
• Pokud štěkáte, nechte si vyrobit zubní štít.
• Navštěvujte zubního lékaře každých 6 měsíců - i když nic nebolí.

Zuby nejsou jen „nástroje pro jídlo“. Jsou to živé struktury, které vás doprovázejí celý život. A jak všechno živé, potřebují péči. Ne čekání, až se něco rozbije. Ale pravidelné pozorování, odhad rizik a malé změny v každodenním životě.